Můj příběh 29.8.-4.9.2011

31. srpna 2011 v 0:38 |  Témata týdne
Můj příběh, životní příběh je docela na dlouho, ale já ho zkrátím a vyberu chvíle, které jsou absolutně nemožné, ale opravdu se stali!!!

Opravdu první kluk do kterého jsem se zamilovala se jmenoval P. Byl hodně vysoký, měl krásně světle modré oči (nikdy jsem takovouhle barvu u nikoho neviděla), měla havraní vlasy a byl o sedm let starší než já :) jednou jsem s ním tančila na jedné svatbě a on mě tam pořád naháněl jako Popelku a já z něho byla paf, akorát jsem vubec nevěděla co mu mám jako říct, že se mi líbí a tak jsem odešla a už se s ním neviděla.
Po třech měsících měl být úplněk a já si přála jedno moc velké přání at ho zase spatřím. Za dva dny se jelo na stavbu domku, těm lidem, kteří měli svatbu a kdo tam nebyl najendou se tam objevily ty jeho krásné modré očka a ta jeho vysoká postava a ten úsměv a to když mi řekl při obědě "Dobrou chut" jen pro mě patřil ten úsměv a ty slova... To jsem byla ale mladá a blbá :) řekl že odjíždí za měsíc studovat do Prahy a já z toho byla neštastná a dokonce jsem zjistila, že má holku. Byla jsem z toho totálně rozhozená..
Za rok byla další svatba a ted se ženil jeho bratr a toho znám víc než mého idola a musím říct a přiznat se že se mi taky líbil ale už byl ode mne o 11let :D (ted by mi to přišlo fuk, ale dřív už to bylo horší) Takže jsme vystoupili a já se těšila že ho zase uvidím a jo taky jsem ho uviděla, ale nebyl sám... Byl tam s nějakou furií z Prahy a pěkně hnusná baba, ale hlavně že její fotr vlastní pětihvězdičkový hotel v Práglu ale co bylo nejhorší, že si mě vubec ani nepamatoval a to byl konec lásky. Takové oči už nikdy neuvidím... Co mi zbyla památka bylo, že jsem se seznámila s jeho sestřenicí a s tou kamarádím až do ted. Samozřejmě že jsem ho pak ještě několikrat viděla, ale už to ve mě nevyvolávalo nic ani mírné bušení srdce prostě nic....
Mezi tím jsem potkala pár blbů, naučila jsem se to, abych se nezamilovala pokaždé do takového hnupa jako byl P. A asi po třech nebo čtyřech letech jsem objevila seznamky na netu, přišlo mi to jako uplná hovadina, ale já jsem to zkusila. Jo a ozval se mi někdo. Tentokrát se jmenoval J. nebo taky H. jde obojí :D a přes net se z nás stali kamarádi nic vážného. Dali jsem si sraz já, on a moje kámoška a když jsme šly tak zrovna byl březen a pršelo a my jsme se tam seznámili konečně naživo a já jsem se ho bála, takže jsem mu podala ruku a dívala se do země (což je u mě normální já to s klukama moc neuměla ani jako kámoška prostě nic) tak jsem pokecali a on odjel asi po patnácti minutách, takže nic..
Za týden dojel, ale já se zase fakt na neho nepodivala a ani moc nemluvila a tak odjel.. Po dalším týdnu to samé a po každe se mi klepaly kolena a bušilo srdce a přitom jsem věděla, že jako se ho bojím. Na po čtvrté jsem přišla na domluveou schuzku o pul hodiny dřív fakt. Rozdýchala jsem to, po přemýšlela a najendou mě překvapil. Stál tam a já se ho málem lekla, ale konečně jsem mu viděla pořádně na tvář do očí protože je měl docela malé a protože stál hodně blízko tak jsem si všimla, že je má krásně světle modré jako pomněnky a tmavé vlasy a dvou metrovou postavu. Ty oči jsem viděla poprvé, ale to nebylo vše co mě okouzlilo. Měl skvělou povahu a měl stejné záliby jako já, hlavně čtení a dívání se na horory :D a tak jsem šli na procházku a kecali jsem a když jsem došla domů tak jsem byla štastná a jako kamarád mi moc nepřišel..
Tak jsem se scházeli každý týden a já víc a víc ho měla radši a pořád bylo s ním o čem si povídat a najednou mi dal pusu a polibek a trvalo to minuty a nikdy mě takhle ještě nikdo nepolíbil. Nádherně líbal, to bylo vzrušující, ti před ním ho hravě strčí do kapsy (je pravda že byli jen dva :D ale i tak to bylo božský polibek.. Jenže já nemohla, on byl zadaný...
Jenže týden co týden to šlo dál a dál a já byla neštastná, že děláme takovouhle věc, kterou bychom neudělali nebo já aspon ne nemohla bych podvedst svého přítele...
Po roce a půl jsme se přiznali a už je to rok co jsem spolu oficiálně a všichni to vzali sportovně v pohodě, ta předtím stejně nejspíš někoho měla, co jsem tak slyšela, takže dobrý a ted to co bude šokovat asi všechny je ode mne hodně starší o 13let kdo umí spočítá si :) ale já říkám že to není o věku, ale o tom jak si lidé rozumí!!! TO JE TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ, JAK SI LIDI ROZUMÍ A JESTLI JE BAVÍ STEJNÉ VĚCI!! je to 2 a pul roku co se známe a zatím došlo jen k jedné hádce velké ale jinak je to v pohodě :-* Miluju ho :-*

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 MisulkaSims MisulkaSims | 1. září 2011 v 8:10 | Reagovat

Zní to jako láska na první pohled :-)

2 Romčuška Romčuška | 1. září 2011 v 21:50 | Reagovat

ale nebyla já se ho bála (nebylo to ale věkem bacha, bylo tím že byla zima a měl divný kabát naštěstí už nenosí) mě jako vubec nepadl do oka jenže pak když toho člověka poznáte uvnitř tak je to jiné ale vubec jsme to necekali to nebylo v plánu ale ten první to jo laska na první pohled horší bylo že byl mimo mě pak :D nebo já mimo něho :D:D:D :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama